pátek 30. prosince 2016

Novoroční Crostini s avokádem, křepelčím vejcem a kaviárem

Pokud trávíte letošní oslavy nového roku doma, případně u přátel, určitě se bude hodit recept na nějakou chuťovku, kterou oslníte. Jasně, česneková pomazánka s klobásou na plátku rohlíku je pro slavnostní chvíle jistě vhodnější, ale pokud byste se dnes třeba praštili do hlavy nebo úplně zbláznili a chtěli byste změnu - tak tady je. ;)

středa 28. prosince 2016

Slavnostní krémová polévka s uzeným lososem a krevetami

Už to bude nějaký ten rok, co drahý skuhral, že by chtěl na Vánoce nějakou super rybí polévku. Přiznám se, že klasická z kapřích hlav (a kapr obecně) mi není zcela blízká a tak jsem přemýšlela nad lehkým upgradem. No povedlo se myslím. Od té doby je součástí nejen našich Vánoc, ale na Nový rok ji vždy vařím znovu. A pak ještě několikrát do roka, vždy když chci svého muže udělat ještě o trochu více šťastným, než ho dělám běžně. ;)

sobota 24. prosince 2016

Nejlepší vosí hnízda ;)

Za hodinu jdeme ke stolu ke štědrovečernímu stolu a tak už se může zdát, že je na přípravu cukroví pozdě. No já nevím, jak u vás, ale u nás není vosích hnízd nikdy dost. A vůbec to samozřejmě není tím, že bych jich většinu sežrala já sama. Obvykle tak na boží hod dělám druhou várku, abychom mohli zase dál spokojeně tloustnout. Chtěla jsem se s vámi o tento recept podělit už dávno, ale přes všechno to pečení zkrátka nezbyl čas. Tak třeba je to u vás s náhlým zmizením vosích hnízd stejné a budete jich potřebovat více, stejně jako my.

sobota 17. prosince 2016

Ischler Törtchen aneb nejjemnější Išelské dortíčky

Z dětství si pamatuji na jemné kakaové cukroví, plněné meruňkovým džemem a ořechy. Jemností připomínalo linecké cukroví, zároveň bylo díky kakau a meruňkovému džemu lehce pikantní. Vždycky mě bavily neotřelé kombinace chutí a išelky přesně toto splňují.


neděle 11. prosince 2016

Veganský advent s Ellou

Konečně jsem si našla čas na recenzi v pořadí již druhé kuchařky Elly Woodward. Tentokrát s názvem "Lahodně s Ellou každý den". Za což opět děkuji nakladatelství Omega a Knihy Dobrovský, že si na mě znovu vzpomněli a knihu mi na recenzi zaslali. Musím říct, že její první zběžné prolistování mě nenadchlo tolik, jako v případě první knihy. Nicméně jsem si na ni konečně udělala více času a měla jsem následně zásadní problém se od ní odtrhnout...


pátek 7. října 2016

Dreams come True aneb osudová cesta na Hawaii

Je tomu téměř rok, co mě probudil ranní telefonát od mého drahého. Napůl v polospánku jsem z druhé strany slyšela něco v tom smyslu, že provedl hroznou věc. Prý nedopatřením upadl na klávesnici svého počítače a při tom koupil letenky na Hawaii, o které jsme snili už nějaký ten čas. No a představte si, zrovna když se objevil chybný tarif a letenky byly oproti standardní ceně doslova za hubičku, můj milovaný muž náhodou upadl na tu klávesnici a náhodou při tom objednal letenky. No nemilovali byste ho?

Zeleň všude, kam se podíváš.

středa 14. září 2016

Domácí sušená rajčata

Pěstujete doma rajčata a už nevíte, co s nimi? Ideální způsob jak si je uchovat až do dalšího léta je usušit je. Ideálním pomocníkem vám bude sušička potravin, bez které já nedám ani ránu, protože se hodí i na usušení bylinek nebo hub, ale pokud ji nemáte a nechcete do ní investovat, dobře vám poslouží i obyčejná trouba.

pondělí 12. září 2016

Krém z hlívy ústřičné s praženými pistáciemi

Dnes je sice 30°C, ale ať se nám to líbí nebo ne, podzim klepe na dveře a tak je dobré, zásobit se recepty na chladnější dny. Už nějakou dobu se těším, až pojedu do lesa na houby a na hříbkovou polévku, je však sucho, tak jsem musela své chutě uspokojit aspoň hlívou ústřičnou. Ale ani trochu nelituji!

úterý 30. srpna 2016

Mřížkový linecký koláč se švestkami a Montepulcianem

Bude to znít asi divně, ale je skutečně jen pár sladkostí, na kterých si doslova ujíždím. Jednou z nich je i máslový linecký koláč s mřížkou na vrchu, ale byla jsem vždycky hodně líná se do toho pustit... Ale vždy je něco poprvé... ;)

čtvrtek 14. července 2016

Hořčičné kuře s čekankou a křupavou česnekovou strouhankou

Miluji lehké letní obědy či večeře. Nemám v horkých měsících moc chuť jíst, ale zeleniny na všechny způsoby nemám nikdy dost. Dlouho jsem v obchodech pokukovala po čekance, ale pořád tak nějak nevěděla, co s ní. Až mi jednoho dne záhadně přistála v košíku a už se z toho nedalo vycouvat. Čekanka je sama o sobě hodně zdravá záležitost plná vitamínů a zejména minerálů a můžete ji konzumovat jak za syrova, tak tepelně upravenou. Hodí se třeba i na grilování. Má sladce nahořklou chuť a perfektně si rozumí s drůbežím masem, pikantními bylinkami, ořechy, citronem a bílým vínem. Nebojte se s ní tak experimentovat.

čtvrtek 16. června 2016

Barevný mrkvový koláč s fetou a tymiánem

Koláče, to je moje. Na sladko i na slano. Baví mě je jíst a snad ještě více péct. Křehké těsto sice dokáže začátečníka hodně potrápit, ale chce to trochu cviku a věřte mi, to úsilí za to stojí, jen je prostě potřeba se stoprocentně řídit receptem.

Tentokrát jsem koláč chtěla udělat hodně barevný a do oka mi padla krásná fialová odrůda mrkve, která se na mě doslova smála na pultu obchodu.

čtvrtek 21. dubna 2016

Pečené batátové hranolky s šunkou jamón serrano

Ještě pořád se nemohu zbavit dojmu, že když jsem se jednoho dne rozhodli opravdu opustit naši rodnou hroudu, nejspíš jsme oba byli zcela nepříčetní. Ze začátku si to samozřejmě každý představuje jako jedno velké dobrodružství, legraci a pokud si vyberete i nějakou fajnovou zemi, kam migrujete, tak též jako nekončící dovolenou. No... Tak to samozřejmě není. Život je prakticky stejný, čověk musím pracovat a mnohdy mnohem více, než předtím, protože často je třeba začít od nuly. Každé takové stěhování člověku hodně vezme, ale též hodně dá. Než jsme poprvé přijeli do Valencie, s veškerou naší bagáží, nevěřili jsme, že tu zůstaneme. Nicméně od první chvíle jsme se do tohoto města zamilovali. Prostě láska na první pohled. A tak jsme se tu bez znalosti jazyka, kultury a vlastně všeho důležitého usadili. Jak troufalé, ale zároveň skvělé rozhodnutí. A jak jinak poznat místní kulturu lépe, než přes jídlo. Místní sušená šunka jamon serrano se nám tak v ledničce usadila celkem rychle. A dodnes v ní nesmí chybět.

Jamón serrano je rozšířejnější a i levnější z dvojice nejznámějších španělských sušených šunek. Její sušení a zrání se pohybuje v rozmezí od 6 do 9 měsíců, chuť masa je tak velmi intenzivní. Narozdíl od šunky typu iberico (tam by se jednalo takřka o hřích) je serrano vhodné i k tepelným úpravám. A já ho tak moc ráda používám. Třeba takový hemenex dostane s touto šunkou zcela jiný rozměr. Ale dneska si pojďme povídat o něčem trošku více zeleninovém. Batáty jsou ve španělské kuchyni též velmi oblíbené, proč je tedy společně se sušenou šunkou nespojit v něco úžasného a tak úžasně jednoduchého.

pondělí 28. března 2016

Jarní skotská vejce plněná křepelčími vajíčky s mrkvovým pyré


Co takhle oslavit letos Velikonoce a příchod jara tradičními surovinami, ale tak trochu netradičně? Mí přátelé už vědí, že mě zaběhnuté standardy nudí, na druhou stranu ráda sahám po tradičních surovinách, tak proč to všechno nespojit a nevytvořit si vlastní tradice?

sobota 26. března 2016

Vejce plněná avokádem


Hody hody doprovody,  aneb co letos budeme dělat s vejci na tvrdo? Vydlabeme je, a pak zase naplníme.  Ne, nezbláznila jsem se, myslím to vážně.

pondělí 21. března 2016

Citronový posset s tymiánem, malinami a máslovými sušenkami


Jaro nám klepe na dveře (i když dnes jsem se spíš klepala já) a já mám ještě ke všemu konečně pár dní volno. Nemohlo to dopadnout jinak, než úprkem do kuchyně. Přemýšlela jsem o velikonočním menu, chtěla jsem jej pojmout zcela netradičně a vzpomněla jsem si na dezert, který je sice sytý, zároveň ale velmi svěží. Posset! Neznáte? Tak čtěte dál...

čtvrtek 21. ledna 2016

Žiju. Fakt!

Možná to tak nevypadá, ale opravdu žiju a se mnou i tento blog. Posledních pár měsíců (ehm půlrok) bylo hodně náročných a v mém pracovním životě proběhla řada změn, kterými vás však nechci zatěžovat. Loni jsem si dala předsevzetí, to tu trochu více rozhýbat a dávat sem aspoň jeden příspěvek týdně. No, nepodařilo se. Letos žádné takové předsevzetí raději nemám. Musím však říct, že mi to psaní strašně moc chybělo. A chybí mi i to vaření, protože není tolik času. Nejvíc mi však chybí ty chvilky, kdy jsem v kuchyni, s něčím se tam hrozně peru, jsem celá rozcuchaná, zapatlaná (a se mnou i celá kuchyň), nad něčím se šíleně rozčiluji a v tu chvíli přijde má drahá polovička, obejme mě a řekne mi, že mi to v té kuchyni sluší stejně nejvíc. Co na to říct? :)

Nicméně i přes to všechno si najdu čas aspoň sem tam něco ochutnat, někam zajít, něco vypít. Moje kroky tak můžete sledovat na Instagramu, hledejte profil babovko.cz.

Tak. A já jdu vymýšlet, co zase uvařím. Jsem doma a nemocná, tak mám trochu času. ;)

P.S.: a příští měsíc letím na Hawaii, tak se máte na co těšit!