středa 29. května 2013

Svatební mandlové pusinky s citronovým krémem


Tak nám pomalu začíná období svateb. Mám svatby docela ráda, je to pro mě taková hezká oficiální oslava začátku společného života a to i ve chvíli, když už spolu ti dva šťastlivci pár let žijí. Co na svatbách ale nemám moc ráda je výběr jídla. Bohužel u nás stále ještě není zvykem si za zaplacené peníze ohlídat také kvalitu a snad i kreativitu hostiny. Vidím to všude kolem sebe, hostiny a následné rauty jsou předražené a budoucí novomanželé do všech těch starostí často nemají čas řešit, zda cena odpovídá kvalitě.

Stává se tak, že si na svatbách stále dokola dáváme vývar z masoxu s knedlíčky z kupované zavážky, šunkovou rolku ze šunkového salámu a nikoliv šunky - ideálně plněnou sladkou šlehačkou ze spreje a s křenexem, místo poctivé šlehačky se skutečným křenem. Hlavní chod pak bývá přehlídkou nejrůznějších méně či více vysušených částí vepřového či kuřecího masa se studenou bramborovou přílohou na 100 způsobů. A to i v případě, že by studená být rozhodně neměla. Korunu tomu nasazují rauty z levných náhražek salámů a sýrů a na troud vysušené svatební koláčky, jejichž deklarovanou náplň byste museli hledat pod mikroskopem.

Bohužel ale nepředpokládám, že by se v dohledné době něco změnilo. Každý v mém okolí, kdo chystá svatbu téměř omdlévá při představě, že by jedna z výše zmíněných položek na jejich hostině chyběla. Co by tomu přece řekla babička, tetička nebo ta paní, kterou nezná ani jeden z budoucích manželů, ale pozvat ji museli, protože co by tomu řekla babička a tetička... Přiznejme si, že jsme konzervativci a na svatbě nám jde hlavně o to nevybočovat. Opravdu se setkávám s tím, že většina "hrdliček" se více stará o ostatní než sama o sebe a o to, aby si tu svatbu užili hlavně oni. Je mi líto jestli vám tak přivodím šok, ale proboha lidi - svatbu byste snad měli dělat hlavně kvůli sobě, jde přeci jen a jen o vás. Tak se neváhejte trochu odvázat a místo svatebních koláčků dávejte do výslužky třeba tyto božsky jemné pusinky.

Ingredience na cca 60 slepených pusinek:

Pusinky:

150 g bílků
300 g krupicového cukru
šťáva z půlky citronu
50g moučkového cukru
50 g mandlí

Krém:

150 g másla
50 g moučkového cukru
šťáva z půlky citronu
jemně nastrouhaná kůra z jednoho citronu

Větší hrnec si z poloviny naplním vodou a dám vařit. Když je voda horká posadím na hrnec skleněnou mísu a vliji do ní bílky a 100 g krupicového cukru. Intenzivně nad vodní lázní šlehám šlehačem 5 minut. Pak odstavím a za stálého šlehání po malých dávkách přidám zbytek cukru a nakonec citronovou šťávu. Šlehám tak dlouho, dokud z hmoty není tuhý sníh, který drží pevný tvar. Do takto vypracovaného sněhu stěrkou lehce zamíchám nejdříve moučkový cukr a poté jemně nastrouhané mandle.

Plech vyložím pečícím papírem a pomocí cukrářského sáčku na něj nastříkám kopečky. Díky tomu, že je sníh krásně tuhý si můžete i pohrát s nejrůznějšími tvary - zkusit můžete například srdíčka.


Pusinky peču v předem vyhřáté troubě na 120°C asi hodinu - velmi záleží na předešlém zpracování a pečení tak může trvat déle, hotové jsou ve chvíli, kdy se již nelepí na papír a když je nadzvednu jsou propečené i uvnitř. Pozor ovšem,  abyste se nepřipálily, pusinky pečením nesmí ztmavnout!

Změklé máslo si společně s cukrem ušlehám do světlé pěny - že je hotovo je jasné i podle toho, že cukr v krému "nechroupe". Nakonec do krému zašlehám citronovou šťávu a kůru. Pro barevný efekt je možné přidat i trochu žlutého potravinářského barviva - mě se nejvíce osvědčily gelové barvy, které seženete ve specializovaných prodejnách pro cukráře.

Krémem si naplním cukrářský sáček, nastříkám jej na polovinu pusinek a slepím zbylými pusinkami.

Výhodou pusinek je, že se dají skladovat dlouho a stále zůstanou dobré a jemné. Můžete si je tak připravit i  pár týdnů předem a těsně před "akcí" je plnit krémem. I plněné vám ale v lednici vydrží až týden. Pokud se do nich tedy nepustíte dříve - a věřte, že nebude jednoduché odolat.

6 komentářů :

  1. Hmm, vypadá to dost dobře :), jen myslím, že u nás by se určitě nezkazily, když vydrží i pár týdnů :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Katko, to je pravda, je problém, aby vydržely ;)

      Vymazat
  2. krasne fotky, ta prvni me donutila pozastavit se nad perspektivou... :)

    OdpovědětVymazat
  3. Amen... Dneska jsem narazila na váš blog a úvod o svatebních hostinách mi mluví z duše. Když říkám, že svatební raut si chci připravit sama a vynechat skvosty typu přesolené knedlíčkové polévky (která by stejně nikomu v restauraci nechutnala, protože nejlepší přece dělá moje babička ;), všichni si klepou na čelo. Jsem ráda, že to někdo vidí podobně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně jak říkáte, nikomu to nechutná, nikdo to nechce, ale co by tomu řekli ostatní, kdybychom náhodou vybočili. :) Jestli se já jednou vdám, tak asi budou všichni pěkně koukat :)

      Vymazat