Apetit piknik

Zbláznila jsem se a přihlásila se časopisu Apetit, jako neobjevená kulinářská „hvězda“. 

Jak to vzniklo? Jakmile zveřejnili výzvu o hledání kulinářských hvězd ihned jsem na tuto výzvu na své facebookové zdi měla odkaz od kamaráda, jehož názorů na vaření si velmi cením. Přiznám se, že mě velmi udivila jeho důvěra ve mě. Ano, miluji vaření, ano, lituji, že jsem nestudovala hotelovou školu, ano, veškerý svůj osobní a vlastně i pracovní život se točí kolem jídla a ano, sním o tom, že se vařením jednou budu živit. Dlouho jsem zvažovala, zda se přihlásit, zda je ta správná doba a zda mám co nabídnout. Jeden pátek jsem přišla z práce (a z nákupu) domů a pustila se do toho. Do vaření samozřejmě. O 53 hodin později, unavená, upatlaná, ale tak nějak vnitřně spokojená jsem se rozhodla - chci do toho jít!

Následovalo pár měsíců připrav, týdny těšení a nakonec několik dní panického strachu. Při dny před piknikem jsem hledala zájezd do zahraničí, kam bych mohla utéct. Ale pak jsem si řekla, že přece nejsem žádná bábovka! Jednou jsem se rozhodla, tak jakýpak copak.

A výsledek? Bylo to úžasné! Na piknik jsme přijeli na osmou a obsadili své stanoviště. O půl hodiny později jsme si mysleli, že přijde hodina a půl nudy. Jak jsme se zmýlili... V půl dvanácté jsme byli beznadějně vyprodaní. Směrem dlouhá fronta jsem se za tu dobu podívala dvakrát. Poprvé se mi z toho zatočila hlava, podruhé se mi podlomily nohy a raději jsem si na pohled tím směrem dala přísný zákaz.

Děkuji všem, kteří u mě nakoupili nebo se třeba jen zastavili a něco ochutnali. Vážím si všech pochval, které jsem za tu "chvilku" vyslechla, moc to pro mě znamená a jsem ráda, že vám nejen chutnalo, ale také se vám u mého stánku líbilo. Věřím, že se zase brzy uvidíme ;)