Hořčičné kuře s čekankou a křupavou česnekovou strouhankou

Miluji lehké letní obědy či večeře. Nemám v horkých měsících moc chuť jíst, ale zeleniny na všechny způsoby nemám nikdy dost. Dlouho jsem v obchodech pokukovala po čekance, ale pořád tak nějak nevěděla, co s ní. Až mi jednoho dne záhadně přistála v košíku a už se z toho nedalo vycouvat. Čekanka je sama o sobě hodně zdravá záležitost plná vitamínů a zejména minerálů a můžete ji konzumovat jak za syrova, tak tepelně upravenou. Hodí se třeba i na grilování. Má sladce nahořklou chuť a perfektně si rozumí s drůbežím masem, pikantními bylinkami, ořechy, citronem a bílým vínem. Nebojte se s ní tak experimentovat.

Barevný mrkvový koláč s fetou a tymiánem

Koláče, to je moje. Na sladko i na slano. Baví mě je jíst a snad ještě více péct. Křehké těsto sice dokáže začátečníka hodně potrápit, ale chce to trochu cviku a věřte mi, to úsilí za to stojí, jen je prostě potřeba se stoprocentně řídit receptem.

Tentokrát jsem koláč chtěla udělat hodně barevný a do oka mi padla krásná fialová odrůda mrkve, která se na mě doslova smála na pultu obchodu.

Pečené batátové hranolky s šunkou jamón serrano

Ještě pořád se nemohu zbavit dojmu, že když jsem se jednoho dne rozhodli opravdu opustit naši rodnou hroudu, nejspíš jsme oba byli zcela nepříčetní. Ze začátku si to samozřejmě každý představuje jako jedno velké dobrodružství, legraci a pokud si vyberete i nějakou fajnovou zemi, kam migrujete, tak též jako nekončící dovolenou. No... Tak to samozřejmě není. Život je prakticky stejný, čověk musím pracovat a mnohdy mnohem více, než předtím, protože často je třeba začít od nuly. Každé takové stěhování člověku hodně vezme, ale též hodně dá. Než jsme poprvé přijeli do Valencie, s veškerou naší bagáží, nevěřili jsme, že tu zůstaneme. Nicméně od první chvíle jsme se do tohoto města zamilovali. Prostě láska na první pohled. A tak jsme se tu bez znalosti jazyka, kultury a vlastně všeho důležitého usadili. Jak troufalé, ale zároveň skvělé rozhodnutí. A jak jinak poznat místní kulturu lépe, než přes jídlo. Místní sušená šunka jamon serrano se nám tak v ledničce usadila celkem rychle. A dodnes v ní nesmí chybět.

Jamón serrano je rozšířejnější a i levnější z dvojice nejznámějších španělských sušených šunek. Její sušení a zrání se pohybuje v rozmezí od 6 do 9 měsíců, chuť masa je tak velmi intenzivní. Narozdíl od šunky typu iberico (tam by se jednalo takřka o hřích) je serrano vhodné i k tepelným úpravám. A já ho tak moc ráda používám. Třeba takový hemenex dostane s touto šunkou zcela jiný rozměr. Ale dneska si pojďme povídat o něčem trošku více zeleninovém. Batáty jsou ve španělské kuchyni též velmi oblíbené, proč je tedy společně se sušenou šunkou nespojit v něco úžasného a tak úžasně jednoduchého.

Jarní skotská vejce plněná křepelčími vajíčky s mrkvovým pyré

Co takhle oslavit letos Velikonoce a příchod jara tradičními surovinami, ale tak trochu netradičně? Mí přátelé už vědí, že mě zaběhnuté standardy nudí, na druhou stranu ráda sahám po tradičních surovinách, tak proč to všechno nespojit a nevytvořit si vlastní tradice?

Vejce plněná avokádem

Hody hody doprovody,  aneb co letos budeme dělat s vejci na tvrdo? Vydlabeme je, a pak zase naplníme.  Ne, nezbláznila jsem se, myslím to vážně.

Citronový posset s tymiánem, malinami a máslovými sušenkami

Jaro nám klepe na dveře (i když dnes jsem se spíš klepala já) a já mám ještě ke všemu konečně pár dní volno. Nemohlo to dopadnout jinak, než úprkem do kuchyně. Přemýšlela jsem o velikonočním menu, chtěla jsem jej pojmout zcela netradičně a vzpomněla jsem si na dezert, který je sice sytý, zároveň ale velmi svěží. Posset! Neznáte? Tak čtěte dál...

Žiju. Fakt!

Možná to tak nevypadá, ale opravdu žiju a se mnou i tento blog. Posledních pár měsíců (ehm půlrok) bylo hodně náročných a v mém pracovním životě proběhla řada změn, kterými vás však nechci zatěžovat. Loni jsem si dala předsevzetí, to tu trochu více rozhýbat a dávat sem aspoň jeden příspěvek týdně. No, nepodařilo se. Letos žádné takové předsevzetí raději nemám. Musím však říct, že mi to psaní strašně moc chybělo. A chybí mi i to vaření, protože není tolik času. Nejvíc mi však chybí ty chvilky, kdy jsem v kuchyni, s něčím se tam hrozně peru, jsem celá rozcuchaná, zapatlaná (a se mnou i celá kuchyň), nad něčím se šíleně rozčiluji a v tu chvíli přijde má drahá polovička, obejme mě a řekne mi, že mi to v té kuchyni sluší stejně nejvíc. Co na to říct? :)

Nicméně i přes to všechno si najdu čas aspoň sem tam něco ochutnat, někam zajít, něco vypít. Moje kroky tak můžete sledovat na Instagramu, hledejte profil babovko.cz.

Tak. A já jdu vymýšlet, co zase uvařím. Jsem doma a nemocná, tak mám trochu času. ;)

P.S.: a příští měsíc letím na Hawaii, tak se máte na co těšit!

Vánoční cukroví - přijímám objednávky

Jestli se vám letos nechce péct, mám pro vás vysvobození, super cukroví z těch nejlepších surovin pečené s obrovskou dávkou lásky a pečlivosti si můžete tentokrát objednat u mé maličkosti. Kapacity jsou však dosti omezené, takže kdo dřív přijde, ten dřív jí.

Kuskusový salát s morušemi a ginovou zálivkou

Jak jste zvládali ta parna? Já v našem super bytě s úžasným zaskleným balkonem po celé jeho délce celkem blbě. 35°C nějakých 14 dní v kuse je prostě dost. Na jiné pečení než na slíbené dorty nebyla chuť ani síla a přežívala jsem jen na velkém množství vychlazeného ovoce. Když už jsem pomalu nevěděla, co bych, rozhodla jsem se jej dát i tam, kde byste jej nečekali. A tak se jednoho krásného dne úžasné a sladké moruše objevily ve slaném salátu. A byla to neskutečná osvěžující bomba!

Rebarborové bábovičky

Čas od času musím dostát svému bábovkovskému jménu a upéct nějakou tu bábovku. Moc mě ale nebaví takové ty klasické velké kusy. Zrovna se mi doma sešla kupa rebarbory a já přemýšlela, co s ní. Brouzdala jsem po internetu a hledala a hledala... A pak mě to napadlo! Mini bábovičky! Tady jsou a věřte, že si je zamilujete. Samochvála sice smrdí, já vím, ale chtělo se mi doslova vykřiknout "Mňam"!

Můj veganský život s Ellou Woodward

Recenzovat knížky mě vždycky bavilo. Beru to vždy velmi poctivě a z gruntu. A recenzovat knížku Lahodně s Ellou - tedy veganky, ke všemu ještě bezlepkové bylo pro mě - masožrouta obecného velká výzva.

Nejlepší chřestový koláč! Fakt!

Ačkoliv už od mala jím všechny možné druhy zeleniny, včetně brokolice, špenátu a kapusty (mňam, mňam a mňam), chřest jsem ještě před pár lety vůbec neznala. O to víc si jej teď užívám a jakmile přijde květen, je moje lednička doslova přecpaná chřestem. A já také samozřejmě. Předpokládám, že je vám tedy jasné, že právě teď je to období, kdy cpu chřest fakt do všeho. No a hlavně do sebe samozřejmě! :)

Risotto s mangoldem a křepelčími vejci

Nedávno jsem vařila polévku s mangoldem. Přemýšlela jsem, kam jej ještě nastrčit, protože jsem si jej doslova zamilovala, ale doma toho moc nebylo a nakupovat se mi moc nechtělo. Co mám doma ale vždy, jsou suroviny na risotto, takže volba byla tak nějak jasná. :)

Polévka z červené čočky s mangoldem a čerstvou kurkumou

Jedna ze surovin, která s nastupujícím jarem nesmí chybět v mé kuchyni je hned po medvědím česneku mangold. Tahle úžasná zelenina se pomalu, ale jistě vrací do popředí zájmu. Před 300 lety ji odtamtud vytlačil špenát, který připomíná. Mangold je však mnohem zdravější než špenát, obsahuje mnoho vitamínu C a mnohem více železa než špenát. Jeho použití je stejně všestranné a díky svým různorodým zabarvením vypadá na talíři skvěle. Tak co, máte chuť? :)

Opomíjená část gastronomie aneb proč pijete to, co byste nejedli?

Pijte s rozumem, ale o to víc si to užívejte!

Už dlouho se chystám napsat článek o tom, jak stále více lidí řeší kvalitu jídla (juchů), ale pořád je ještě málo těch, co se zajímají o kvalitní pití. Ať už alko či nealko. Tato skutečnost se bohužel často týká i tzv. foodies, různých foodblogerů a o časopisech, zabývajících se jídlem, radši ani nemluvím.  Co občas vidím v okolních kuchyních lidí, kteří si jinak potrpí na kvalitní suroviny mi vstávají vlasy hrůzou...